Ceny energií v EU po čase opět rosotu a ohrožují ekonomický růst regionu. Hlavním problémem je především evropský trh se zemním plynem. Přes Hormuzský průliv prošlo v roce 2025 více než 110 miliard m³ LNG, což odpovídalo přibližně 19 % světového obchodu se zkapalněným plynem. Přes tuto trasu proudilo zhruba 93 % katarského a 96 % exportu LNG ze Spojených arabských emirátů, přičemž pro tyto objemy prakticky neexistuje alternativní přepravní cesta. Výpadky dodávek z Perského zálivu se proto rychle přelévají do evropských cen. IEA navíc uvedla, že po eskalaci konfliktu klesla globální produkce LNG meziročně o 8 %.
Napětí je viditelné také na zásobnících. Na konci července byly evropské zásobníky naplněny přibližně z 56 %, zatímco běžná úroveň pro tuto část roku se pohybuje kolem 75 %. Rozdíl tak dosahuje téměř 20procentních bodů. Evropa navíc vstupovala do letošní topné sezony pouze s 28 % naplněností, tedy z výrazně horší výchozí pozice než v předchozích letech. Podle ACER bude Unie potřebovat zvýšit dovoz LNG zhruba o 13 % proti roku 2025, aby při pokrytí letní spotřeby dosáhla původního cíle 90% naplnění před zimou. Při nezměněném objemu dovozů z loňského roku zůstává podle agentury dosažitelnější pouze hranice kolem 80 %.
Nejistota se již naplno promítla do velkoobchodních cen. Cena předního kontraktu TTF se na konci července pohybovala kolem 60 EUR/MWh, což znamenalo růst přibližně o 39 % za jediný měsíc a více než 70 % meziročně. Ještě na přelomu roku se přitom evropský plyn obchodoval pod 30 EUR/MWh. Nejde jen o spotovou cenu. Zdražují také kontrakty pro nadcházející zimu, které jsou důležité pro dodavatele zajišťující plyn pro domácnosti a podniky.
Evropa zároveň soupeří o omezené dodávky LNG s Asií. Tankery ze Spojených států, Kataru nebo Austrálie míří na trh, který nabídne nejvyšší cenu. Jakmile roste poptávka v Japonsku, Jižní Koreji nebo Číně, musí evropské společnosti cenu zvýšit, aby dodávky přesměrovaly do evropských terminálů. IEA nyní očekává, že globální obchod s LNG může v roce 2026 meziročně pouze stagnovat, přestože nové projekty měly dodat téměř 50 miliard m³ nové kapacity. Delší výpadek exportů z Perského zálivu by dokonce mohl způsobit první meziroční pokles nabídky LNG od roku 2012.
Vyšší ceny plynu se přelévají také do cen elektřiny. Ve třetím červencovém týdnu překročily průměrné velkoobchodní ceny elektřiny na většině hlavních evropských trhů 110 EUR/MWh. Německé zimní kontrakty se již dříve obchodovaly nad 110 EUR/MWh a italské nad 120 EUR/MWh, tedy o více než pětinu nad kontrakty pro následující rok. Tento vývoj ukazuje, že trh se neobává pouze krátkého cenového výkyvu, ale také napjatější nabídky během celé zimní sezony.
Evropě pravděpodobně nehrozí opakování fyzického nedostatku plynu z let 2021 až 2022. Disponuje větší kapacitou LNG terminálů, diverzifikovanějšími zdroji a lepší možností přesouvat plyn mezi jednotlivými státy. Riziko je dnes především cenové. Pokud TTF zůstane poblíž 50 až 60 EUR/MWh, dodavatelé budou vyšší nákupní ceny postupně promítat do nových ceníků. Dopad na inflaci bude pomalejší než u ropy, protože řada domácností má ceny energií fixované, ale o to déle může přetrvávat. Právě dražší plyn a elektřina tak představují jeden z hlavních argumentů, proč může evropská inflace zůstat zvýšená i během roku 2027.
